Články :: SKANDINÁVIE

Historie

Území dnešního Dánska bylo osídleno germánskými kmeny (Angly, Sasy, Teutony). V 6.století a 7.století přicházeli Normané z jižní Skandinávie.

Dánsko bylo poprvé ovládnuto Haraldem Modrozubým (Harald Blåtand) okolo roku 980. Až do 11. stol. byli Dáni známi jako Vikingové – kolonizátoři, nájezdníci a obchodníci ve většině Evropy.

V různých dobách Dánsko ovládalo území Anglie, Norska, Švédska, část baltského pobřeží a území dnešního severního Německa. Jižní část Skandinávského poloostrova byla součástí Dánska od jeho rané historie, ale bylo postoupena Švédsku v roce 1658. Personální unie s Norskem byla zrušena v roce 1814, když Norsko vstoupilo do nové personální unie se Švédskem (ta pak trvala do roku 1905). Grónsko a Faerské ostrovy však stále zůstávají součástí dánského státu.

V 18.století reformy osvícenského absolutismu přispěly k průmyslové revoluci a k pozdější přeměně Dánska na konstituční monarchii (v roce 1849). V této době hrál v zemi důležitou úlohu teolog, politik a básník N. F. S. Grundtvig.

Po druhé šlesvické válce v roce 1864 Dánsko muselo postoupit Prusku Holštýnsko a jižní část Šlesvicka, kde převládalo německé obyvatelstvo. Po této události přijalo Dánsko politiku neutrality, kterou zachovalo i během první světové války. Po první světové válce byla část Šlesvicka vrácena Dánsku.

9. dubna 1940 bylo Dánsko napadeno nacistickým Německem (operace Weserübung) a navzdory domácímu odboji zůstalo okupováno až do osvobození britskými oddíly v květnu 1945.Po válce se Dánsko stalo členem NATO a v roce 1947 se připojilo také k Evropské unii.

Hlavní zajímavosti Dánska

Kodaň

Leží na ostrově Sjælland. Má 1,4 mil. obyvatel. Velký přístav, kulturní centrum země, centrum vzdělanosti, univerzita. Královský palác Amalienborg, ve kterém sídlí královská rodina se střídáním stráží. Další zámky – Christiansborg a Rosenborg. Radnice, z jejíž věže je krásný pohled na město.V Billundu se vyrábí známé stavebnice Lego, je zde zábavní park Legoland. Jelling představuje počátky skandinávské historie (mohyly a runové kameny). Rozlehlá pevnost Kastellet, poblíž na jednom z pobřežních balvanů sedí soška Den lille Havfrue (Malá mořská panna), ikona Kodaně.

Město má velký počet kostelů, nejvýznamnější je Vor frue Kirke (kostel Matky Boží). Z množství muzeí navštivte určitě Glyptotek Ny Carlsberg, nejznámější dánské muzeum. Významná jsou i Národní muzeum, Státní umělecké muzeum a Uměleckoprůmyslové muzeum.Pobavit se můžete v zábavním parku Tivoli, zoologické nebo botanické zahradě. Socha Hanse Christiana Andersena vám připomene jednoho z nejslavnějších Dánů.

Nordjylland - Severní Jutsko

Členité pobřeží s mnoha zálivy, poloostrovy a ostrovy. Nejsevernější mys Grenen je hranicí mezi Severním a Baltským mořem. Na ostrově Mors je největší dánská květinová zahrada a skanzen.

Čtvrté největší dánské město Ålborg s jediným dánským zachovalým hradem a zábavním parkem Tivoliland. Přístav Hanstholm s trajektem na Faerské ostrovy, poblíž je ptačí rezervace Hansted Reservat. Východní pobřeží má četné pláže.

Vestjylland – Západní Jutsko

Západní pobřeží má také četné písečné pláže a lagunová jezera. Nejzápadnější mys je Blåvnand, jsou zde bunkry z 2. světové války. Nissum Fjord a Ringkøbikg Fjord mají dobré podmínky pro windsurfing. Navštivte přístav Esbjerg s mořským akváriem a Muzeem rybářství nebo město Skive, které má v muzeu nádhernou sbírku jantaru. Historické město Ribe je nejstarší ve Skandinávii (počátek 8. století). Roskinde má zajímavé Muzeem vikingských lodí.

Østjylland – Východní Jutsko

Východní Jutsko je oblastí kopců a jezer. Leží zde i nejvyšší dánský vrchol Yding Skovhøj (173 m). Východisky do oblasti jsou města Skanderborg a Silkeborg.

Druhé největší dánské město je Ǻrhus s katedrálou, skanzenem a Muzeem Vikingů.

Sydjylland – Jižní Jutsko

Kopce Mols Bjerge na stejnojmenném poloostrově poblíž města Ebeltoft jsou jedním z nejpěknějsších přírodních koutů Dánska.

Historické město Helsingør s renesančním zámkem Kronborg a menším Marienlyst (v jehož parku se nachází údajný Hamletův hrob) stojí určitě za vidění.

Ostrov Sjælland

Největší a nejlidnatější ostrov, na kterém leží hlavní město Københaven a také Hillerød, s nejkrásnější dánskou renesanční stavbou, zámkem Frederiksborg.

Ostrov Bornholm

Leží v Baltském moři poblíž švédského pobřeží. Gudhjem, rybářská vesnice, pěkné pláže. Rønne, pěkné město, největší na ostrově, Bornholmské muzeum

Obecně

Máte rádi pivo Carlsberg? Pohádky světově proslulého spisovatele Hanse Christiana Andersena? Znáte hrad, kam umístil William Shakespeare svého Hamleta ze stejnojmenného dramatu? Viděli jste někdy křídové útesy, které se tyčí do výšky sta metrů? Krajinu, ve které nenaleznete mnoho kopců, ale chaloupky s vývěsními štíty a větrné mlýny? Toužili jste jako malé dítě navštívit Legoland? Viděli jste někdy soutok dvou moří? A víte, co tohle všechno spojuje?

Tohle všechno vám může nabídnout právě Dánsko, malá země na severu Evropy. Spolu s autonomními oblastmi, tj. Grónskem a Faerskými ostrovy je oficiálně nazýváno Dánské království (*Kongeriget Danmark*).

Dánsko, brána do Skandinávie

Dánsko je možná pro mnoho z nás pouze tranzitní zemí na naší cestě do Švédska a Norska, ale věřte, že i Dánsko stojí za pár dní návštěvy. Jsou to převážně kilometry písčitých pláží na Jutském poloostrově, zelené roviny s krásnými bílými kostelíky, krásná přímořská městečka a upravené vesnice, kilometry silnic pro cyklisty, nové dálnice a ještě novější mosty. Naleznete tu ale i kousky historie a hlavně hodné obyvatele této placaté krajiny.

Geografie

Samotné Dánsko, opomineme-li Grónsko a Faerské ostrovy, tvoří Jutský poloostrov a další skoro pětistovka ostrovů a ostrůvku (pouze asi sto je obydlených), z nichž největší jsou ostrovy Sjæland, Fyn, Loland a Bornholm.

Přímé hranice má Dánsko pouze s Německem (67,7 km), zbytek už oddělují moře a průlivy. Průliv Skagerrak odděluje na severu Dánsko od Norska a na východě průlivy Kattegat a úžina Øresund od Švédska. Nejužší místo mezi Dánskem a Švédskem je široké pouhých 4,5 km, mezi městy Helsingør (Dánsko) a Helsingbørg (Švédsko). Na jihu odděluje část Baltského moře Dánské ostrovy od Německa.

Z žádného místa v Dánsku to není k moři dál než 52 km a délka pobřeží je úctyhodných 7400 km. Proto také se Dánsku přezdívá „mořská země“. Dánsko je velmi plochá země. Průměrná výška nepřesahuje 30m nad mořem. Nejvyšší bod, nebo , chcete-li, kopec Yding Skovhoj leží na Jutském poloostrově a měří 172,6 metrů nadmořské výšky. V Dánsku nenaleznete mnoho řek. Ty, které tam jsou, nejsou díky minimálnímu převýšení žádné bystřiny. Nejdelší z nich je 158 km dlouhá Gudenaa, ve střední části Jutského poloostrova.

Dánská kuchyně

Asi si myslíte, že Dánové hodně jedí ryby, jelikož jsou přímořský národ a taky námořní velmoc. Samozřejmě, že Dánové ryby jedí, ale také rádi maso z domácích zvířat. Tedy hovězí, vepřové, kuřecí atd. Možná jste nevěděli, že Dánsko je největším chovatelem prasat v Evropě.Oproti naší kuchyni, tady hrají velkou roli studené pokrmy. Dánové jedí v klidu, dobře a docela hodně.

Od snídaně po večeři

Snídaně (morgenmad) je dosti podobná té naší. Káva, čaj, nějaký koláček či chleba.

Oběd (frokost) je vrcholem denního stravování, v současné době jde často o oběd teplý, ale typickým obědem v Dánsku je tzv. Smorrebrod (v překladu chleba s máslem – Smørr (máslo) a Brod (chleba)). Je to sice tenký plátek chleba s máslem, ale obohacený je třeba o list salátu, lososa, krabí maso nebo jinačí mořskou pochoutku. Nechybí ani paštika nebo rostbíf zasypaný pořádnou dávkou cibule.Tento typ občerstvení vznikl asi před sto lety v Kodani, jako polední příloha k pivu, v podniku Oskara Davidsena.

Večeře (middag) bývají většinou teplé. Typická pro Dánsko je hnědá omáčka, kterou se polévá maso, masové kuličky (jsou třeba součástí jídelníčku obchodního domu IKEA), zelenina nebo ryby.

V současné době je trend vařit jednoduchá a rychlá jídla. I Dánové si tedy vypůjčili jídla z orientu, Itálie nebo Řecka. Hlavně mladá generace.

Pamlsky a dezerty

Obyvatelé této malinké země pečou vynikající pečivo. Co kus, to velká lahůdka. Koláče se skořicí a cukrem, listové těsto s pudinkem a ananasem. Přímo ideální je ochutnávka při odpolední kávě. Na cestách potkáte hodně pekáren, na rozdíl od naší země se pekárny v Dánsku těší veliké oblibě zákazníků.

Také různé druhy čokolád a jiných sladkostí čekají, až na ně zaměříte svůj mlsný zrak.

Potravina, která se stala oblíbenou i za hranicemi své země, jsou vynikající dánské sýry. Docela široký výběr naleznete i v našich supermarketech.

Počasí

Podnebí je oceánské, mírné, deštivé a dosti větrné. Zdejší klima zmírňují teplé mořské proudy. Zimy tady bývají mírné a léta chladnější. Průměrná teplota v zimě je 0,5 °C a v létě 16-17 °C. Není však výjimkou, když teploty v červnu nebo červenci přesáhnou 30°C ve stínu. Průměrná teplota je však pouze 8°C. Průměrně nejméně srážek spadne na jaře, nejsušší měsíc je přesto únor. Nejdeštivěji je v srpnu a nejdeštivější částí Dánska je západní pobřeží Jutského poloostrova.

Faerské ostrovy-ostrovy ovcí

V Atlantském oceánu mezi Skotskem a Islandem leží souostroví 22 ostrovů vytvořených podobně jako Island výlevy čediče z podmořských zlomů, zvané dánsky Faerøerne a faersky Føroyar. Drsná a nehostinná krajina skalnatých hor, vysokých útesů a zrádných mořských úžin způsobuje, že obydleno je pouze 5 největších ostrovů. Největší ostrovy jsou Stromo (373,5 km2), na němž leží nejen hlavní město, ale též největší rybářský přístav Vestman. Další velké ostrovy jsou Ostero (286,4 km2), Vago (177,6 km2), Sydero (166 km2), Sando (112,1 km2) a Bordo (94,9 km2), kde leží Klaksvik, jenž je druhým největším osídlením na ostrovech. Třebaže krajina působí mohutným dojmem, přesahuje průměrná výška pouze 300 m n. mořem a nejvyšší vrchol Slaettaratindur na ostrově Ostero dosahuje jen 882 m. Pobřeží, většinou nepřístupné, srázné a rozbrázděné množstvím fjordů, má celkovou délku zhruba 900 km.
Podnebí s mírnými zimami a chladnými léty je ovlivňováno Golfským proudem, převládajícími prvky počasí jsou mlhy a déšť. Téměř stálým jevem je silný vítr (střední hodnota 4°dle Beaufortovy stupnice) a s ním související bouře, při nichž dosahují vlny výšky až 30 m. Svahy hor jsou porostlé tvrdými travinami a šťavnatými mechy, ale stromy vyrůstají pouze na místech chráněných před bouřlivými větry. Místní fauna je poměrně chudá, skládá se z tuleňů a různých mořských druhů ptáků, zejména kachen a racků. Původně zde nežili žádní dravci, také krysy a myši se sem dostaly s prvními osadníky. V 9. století přivezli Vikingové na ostrovy ovce. Staré přísloví říká „ovčí vlna je faerské zlato“ a také název ostrovů v překladu znamená ostrovy ovcí.
Kolem roku 1000 našeho letopočtu přijali obyvatelé Faerských ostrovů křesťanství. Ostrovy se roku 1035 dostaly pod norskou nadvládu, v roce 1380 byly předány Dánsku. V letech 1709 – 1856 ožebračovaly obyvatelstvo ostrovů a brzdily rozvoj místního hospodářství dánské královské obchodní monopoly. V 19.století vedlo vzrůstající vlastenecké hnutí ke vzniku písemného faerského jazyka, odvozeného ze staré norštiny. Touha po vlastní samosprávě sílila a v roce 1948 byla naplněna.
Dnes mají Faerské ostrovy svůj 27 členný parlament, Lagting, který volí správní radu – Landsstÿri. Královská autorita je reprezentována dánským komisařem. Na Faerských ostrovech je kromě samosprávné obce Thorshavnu (bykommune) dalších 7 regionů (sylver), rozdělených na 49 okresů (kommuner). Je zde 50 farností (sogne), zahrnujících Thorshavn a 116 osad. Farnosti jsou seskupeny do 11 obvodů (praestegaeld) pod kodaňskou diescézí. Z hlediska zdravotní péče se ostrovy dělí na 10 okresů (laegedistrikter). Volebních obvodů je tu 58 (valgomrader). Faeřané mají vlastní parlament (Lagting, 27 členů), politické strany a vlajku (bílá s červeným, modře lemovaným křížem). Jen v otázkách zahraničně politických, školských, církevních, občanskoprávních, policejních a soudních rozhoduje dánská vláda v Kodani. Podle ústavy z r. 1953 mají Faerské ostrovy také 2 zástupce v dánském parlamentě.

Přibližně 1/3 z necelých 50 000 obyvatel žije v okolí největšího přístavu a hlavního města Thornshavn. Obyvatelé hovoří faersky, ale na všech školách se vyučuje dánština. Ostrovy mají vlastní rozhlasovou stanici a také omezené televizní vysílání. Většina obyvatel se hlásí k protestanství.
Ostrované dodržují velké množství kulturních tradic. O vánocích, mezi Štědrým dnem a Postní nedělí, se k tradičním kruhovým tancům zpívají balady, využívající starých legend, folklóru i historických událostí. Slova těchto písní zůstala nezměněna po mnoho generací.
Tradičním výrobkem ostrovů byla vlna a pletené oděvy, ale dnes je mnohem důležitějším odvětvím rybolov a s ním spojený průmysl, zabezpečující téměř 95% vývozu. Úlovek malých ostrovů se rovná asi 1/5 produkce ryb celého Dánska. Lov velryb, pro maso i tuk, byl vždy součástí faerské ekonomiky. Význam si uchoval dodnes, navzdory tomu, že mezinárodní koncerny bezohledným lovem způsobily snížení počtu těchto ohrožených zvířat.
Pouze asi 7% plochy ostrovů je obděláváno. Převažuje pěstování pícnin a brambor. U Sudhuroy se těží uhlí, ale veškerá spotřeba energie je kryta elektřinou z hydroelektráren. Pravidelné spojení mezi ostrovy zajišťují trajekty a prámy. Cestovnímu ruchu slouží lodě vypravované z Dánska, Británie, Norska a Islandu. Letiště ve Vágar nabízí pravidelně lety na Island a do Norska a denní lety do Kodaně.