Pár slov k obyvatelstvu
Islanďané patří k nejpřátelštějším obyvatelům naší planety. Vždyť také domy a auta začali zamykat teprve před několika lety , kdy na Island začali přijíždět turisté. Islanďané mají spolu s Japonci nejdelší průměrnou délku života na světě. Muži se dožívají 76let a ženy 81let a loni se v této zemi s 250tis. obyvateli dožilo 25 staříků a stařenek věku sta let, což je světový rekord.
V žádné zemi na světě není tolik žen v nejvyšších státních funkcích, posledních šestnáct let, až do léta 1996, měla republika prezidentku – velice oblíbenou Vigdís Finnbogardóttirovou, i když je nyní prezidentem muž ženy předsedají parlamentu a nevyššímu soudu. Je to dáno tím , že ženy v Islandské společnosti odpradávna zastávaly významnou roli jak v rodině, tak i ve společnosti. Když muži vyjížděli lovit na moře , ženy se staraly o domácnost i hospodářství.
Na Islandu jako i v mnoha jiných severských zemích obyvatelé věří ve skřítky , kteří se také nazývají elfové, nebo trollové , dle tajemných, starých legend tito skřítci žijí v jeskyních a kráterech sopek a ve dne spí a ve dne chodí. Dobrým lidem pomáhají, ale těm zlým dokáží pěkně zatopit. Někteří Islanďané jsou velice pověrčiví. Přestože, oficiálně přijali křesťanství , dávají v soukromí zcela v pohanském duchu skřítkům za okno jídlo aby si je naklonili.
Na Islandu není prohibice jako ve většině severských států , ale ceny alkoholu v restauracích jsou tak vysoké, že jej činí téměř nedostupným. Takže když chce v pátek nebo v sobotu mladý Islanďan nebo Islanďanka na nějakou tu pařbu , tak se doma nejdříve pořádně nalejou a poté vyráží do ulic. V baru si potom dají jen jedno piva nebo panáka a poté se dobře pobaví a ani je to tolik nestojí!
Jsou Islanďané bohatí? To je zajímavá otázka téměř všichni Islanďané mají rodinný domek a to i v hlavním městě proto i to připomíná spíš vesnici než město. Na každého Islanďana připadá jedno auto a vlastní letadlo není ničím výjimečným, ale mají také nejvíce přesčasových hodin na světě. Islanďané téměř polovinu své mzdy odvádějí státu na daních, proto mají také bezplatné zdravotnictví školství. Část peněz jde také do společného fondu a když u nějakého toho města vybuchne sopka tak se opravy pokryjí právě z tohoto fondu.
Jazyk
Na Islandu se hovoří islandsky, což je jazyk vycházející ze staré norštiny, kterou s sebou přivezli původní osadníci. Vzhledem k tomu, že se za staletí příliš neměnil, a tudíž ani nezjednodušoval, je to jazyk pro cizince značně obtížný.Islanďané, tak jako my v češtině, skloňují (ohýbají) podstatná i přídavná jména, časují ve třech rodech a dvou číslech, navíc mají v oblibě mnoho výjimek a nepravidelností. Rozlišují pouze čtyři pády, zato ale v určitém i neurčitém tvaru.
Složitost gramatiky našince příliš nepřekvapí, horší je to s výslovností. Islandština používá latinku plus několik speciálních znaků, jako je ð/Ð (čti d), þ/Þ (čti jako anglické th nikdy jako p!) a æ/Æ (čti aj). Dále má, stejně jako čeština, čárkované samohlásky á, é, ó, ú, ý – ovšem s odlišnou výslovností, různou podle pozice ve slově. Navíc používá znak ö/Ö.
Mnoho podstatných jmen a zejména zeměpisných názvů je složeno z více slov (podobně jako v němčině) a vznikají tak skoro nekonečná, pro studenta islandštiny - začátečníka - nevyslovitelná slova. Stačí si vzpomenout na sopku pod ledovcem Eyjafjallajökull „populární“ v roce 2010. Dalším pěkným příkladem je název obce Kirkjubæjarklaustur. Nebo třeba výraz pro policistu - lögreglumaður.
Naopak výhodou složených popisných názvů je to, že pokud jednou získáte alespoň malý přehled ve výrazech označujících přírodní útvary, pak se vám orientace v mapách i průvodcích velmi ulehčí a před vámi se otevře celý nový svět. Např. ona již zmiňovaná sopka Eyja–flall(a)-jökull znamená ostrov-hora-ledovec. A Kirkju-bæjar-klaustur je kirkja - kostel, bær - obec, klaustur - klášter. Hned víte, co můžete na své cestě očekávat.
Ale není třeba zoufat, většina populace hovoří velmi dobře anglicky nebo německy. Žádný problém také nebudete mít, pokud ovládáte některý ze skandinávských jazyků, a to díky jejich vzájemné příbuznosti. Dánština je dalším z jazyků povinných na základních školách.
Panuje rozšířené klišé, že vzhledem k historické neměnnosti jsou Islanďané i dnes schopni číst staré ságy přímo z původních rukopisů a bez jakýchkoli problémů jim porozumět. Pravdou je, že v jazyku jako takovém větší problém není, horší je to se schopností dnešního Islanďana rozluštit a přečíst původní zápis.
(Ne)přejímání cizích slov
Historicky se do islandštiny nepřejímala cizí slova, ale vytvářel se jejich nový domácí ekvivalent z již existujících slov. Tento princip přetrvává dodnes, ale není již tolik striktní jako dříve. Cizí slova se poislandšťují podobně, jako to dělá čeština. A tak si v klidu můžete dát kaffi nebo te a pak pizza nebo hamborgari a kók, ale přitom používat sími - telefon, bíll – automobil a koukat na sjónvarp - televize či jít na tónleikar – koncert. Pokud se chystáte do kina - bíó nebo kvykmyndahús, pozor při výběru filmu - bíómynd. Často se totiž jména filmových hrdinů překládají.
Zde pár příkladů za všechny: Köngulóarmaðurinn alias Spiderman, Leðurblökumaðurinn alias Batman, Svarthöfði alias Darth Vader ze Stjörnustríð alias Star Wars alias Hvězdných válek. Na druhou stranu vzhledem k velikosti obecenstva je i většina televizních programů pouze titulkovaná v původní verzi, takže člověk se znalostí světového jazyka, zejména angličtiny, není vyloučen ze zábavního průmyslu. Navíc se v kině můžete těšit na přestávku! Je skoro pokaždé. Spousta popcornu, sladkostí a lékořice je samozřejmostí.