Dějiny Švédska
K prvnímu osídlení Švédska neexistuje dostatek informací, ale podařilo se prokázat přítomnost pravěkých lovců z doby kamenné. Autentické zápisy z prvního století našeho letopočtu dokazují existenci několika silných kmenů. Za prvopočátek státu se většinou označuje období, kdy se sjednotily rody Švédů a Gótů.
Přibližně v sedmém století začali poloostrov ovládat Vikingové. Bojovné etnikum v zemi rozvíjelo svéráznou pohanskou kulturu a navíc postupně expandovalo do celé Evropy. Tři větve Vikingů prozkoumaly nejen břehy Starého kontinentu, ale dostaly se také na Blízký východ, do Ruska a pravděpodobně jako první stanuly na americkém kontinentu. Jejich éra skončila přijetím křesťanství na začátku nového tisíciletí.
V té době došlo také ke sjednocení země pod vládou krále Olafa Skottkonunga. Součástí se stalo i Finsko. Následovalo však období nestability a střídání vlád, v roce 1349 zemi navíc postihla silná morová epidemie. Na sklonku století pak došlo k vytvoření takzvané Kalmarské unie, což byl sjednocený útvar Švédska, Dánska a Norska. Celek se pak po několik let dobyvačnou politikou snažil konkurovat silnému spolku severoněmeckých obchodních měst Hanza.
V roce 1523 se Švédsko ze spolku odpojilo a nastartovalo novou éru s nástupem dynastie Vasovců, jejímž zakladatelem byl Gustav I. Vasa. K tomuto roku se datuje vznik novodobého státu. Dynastie v zemi vládla dvě stě let a jejímu zakladateli se dodnes říká Otec národa.
V sedmnáctém století sehrálo Švédsko významnou roli ve třicetileté válce. Pod vládou krále Gustava Adolfa se zemi podařilo vyváznout z konfliktu vítězně a ještě na něm zbohatnout. Severští žoldáci si například odvezli kořist z pražských sbírek císaře Rudolfa II., včetně slavného Codex gigas - Ďáblovy bible. Po válce se ze Švédska stala evropská velmoc, která se navíc dočkala i územního rozmachu.
V následujících letech však Švédsko vinou válek postupně přicházelo o své postavení i dobytá území, mimo jiné Finsko. V roce 1814 bylo připojeno Norsko, ale personální unie roku 1905 skončila. V devatenáctém století se ovšem Švédska značně dotkla průmyslová revoluce a vymrštila zemi do stabilních ekonomických pozic.
Zásluhu na tom měla řada dodnes významných vědců, kterými byli například Anders Celsius, tvůrce teplotní stupnice, Carl von Linné, průkopník v oboru biologie, nebo Alfred Nobel, vynálezce dynamitu.
V obou světových válkách zůstalo Švédsko neutrální a neangažovalo se ani ve studené válce. Rovněž není členem Severoatlantické aliance ani jiných vojenských uskupení. Od roku 1946 je však členem Organizace spojených národů.
Stockholm
Hlavní a největší město Švédska, Stockholm se nachází na břehu jezera zvaného Mälaren, v místech, kde se jmenované jezero potkává s mořem. Centrum města se nachází na čtrnácti ostrovech a odtud získalo svůj název. Stock by se dalo přeložit jako kláda a holm jako ostrůvek.
Ačkoli se Stockholm nachází téměř na jihu země, je zde v létě možné zažít osmnáctihodinové dny a kraťoučké noci, při kterých slunce téměř nezapadne za obzor. Pokud byste se do Stockholmu chtěli podívat v zimě, nejenom, že musíte počítat s krátkými dny, ale také s pěkně studeným počasím, teploty se tu pohybují okolo nuly.
Památky ve Stockholmu
A co je ve Stockholmu k vidění? Ve městě se nachází hned dvě památky spadající pod ochranu organizace UNESCO. První z nich je Skogskyrkogården, čili dřevěný hřbitov. Ten byl navrhnut tak, že odráží všechny stavební styly od románského po funkcionalistický. Je zde exhibice věnována vzniku hřbitova i jeho stavitelům. Architekti Gunnar Asplund a Siguld Lewerendz využili přírodního prostředí v okolí starého hřbitova a proměnili jej v neokoukané místo, citlivě zasazené do okolí. Ze známějších osobností je zde pohřbena například herečka Greta Garbo.
Královská rodina od těch dob změnila příbytek. Dnes bydlí primárně ve Stockholmském paláci, což je barokní budova, která stojí na místě sedm set let staré pevnosti, která měla bránit jezero Mälaren. Stockholmský palác byl vystavěn v sedmnáctém století a stejně jako Drottningholm jednou vyhořel. Po požáru byly udělány některé architektonické úpravy a tak se nám palác dochoval dodnes. Pískovcové fasády skrývají 609 pokojů, což ze Stockholmského paláce činí jedeno z největších královských sídel na světě. V areálu paláce se nachází několik muzeí, mezi nimi například muzeum zbraní, korunovačních klenotů či muzeum starožitností ze sbírek Gustava III.
Gamla Stan – historické centrum Stockholmu
Historické srdce města se nachází ve čtvrti Gamla Stan, čili ve starém městě. Jak plynul čas, ve Stockholmu se začal víc a víc projevovat vliv kontinentální Evropy, zejména Berlína a Vídně. Proto je mnoho budov z devatenáctého století inspirováno právě těmito městy a jejich architekturou. To jde dobře vidět třeba na budově Královské opery.Tvář Stockholmu samozřejmě ovlivnila i moderní architektura. Zejména Art Nouveau, funkcionalismus a následně modernismus. V tomto duchu byl postaven zmíněný Lesní hřbitov, Městská knihovna či Městské divadlo.
Muzea
Ve Stockholmu se nachází neuvěřitelné množství muzeí. Na tři čtvrtě milionu obyvatel je tu přes sedmdesát muzeí. Jedno z největších je Národní muzeum s obrovskou sbírkou obrazů a uměleckých předmětů od světových umělců. Vedle národního muzea je tu bezpočet malých expozicí, ale také Muzeum moderního umění a Skanzen.